Na cestě za velkým vínem…

Je unikátní a dnes i nebezpečně pitelné. MOLDAVSKO, které kdysi zásobilo vínem carské Rusko, pak SSSR i s jeho „bratry“, je čtvrt století po vyhlášení nezávislosti stále zajímavější vinařskou zemí. 

Každá významná vinařská země má svoji vinařskou ikonu. Francouzi jich mají několik, například Château d´Yquem, Château Pétrus, Domaine de la Romanée-Conti, Španělé vymysleli aristokratickou značku Vega Sicilia, Italové září s Angelo Gaja, Brunellem a Barolem, Australané se pyšní Shirazem Grange, který zajistil miliardový odběr na celém světě, Novozélanďané mají Sauvignon Blanc, Němci nejlepší Rieslingy z Mosely… Moldávie na své ikoně intenzivně pracuje.

Když po rozpadu SSSR Moldávie získala v roce 1991 nezávislost, Rusko vzájemné obchodování za trest zrušilo. Ale vinařská Moldávie přežila a s chutí se vrhla na produkci suchých vín evropského stylu. Svět žasne, jak se jí to vede, sbírá medaile v Evropě i zámoří, ale stále není jisté, jaká z odrůd se stane její vlajkovou lodí.

Leží na stejné 45. rovnoběžce jako Bordeaux, Burgundsko či Toskánsko. Kombinace unikátního prostředí, půdního složení a klimatu předurčuje Moldávii produkovat skutečně výjimečné hrozny.

Ačkoli zde po druhé světové válce vysadili celou škálu francouzských odrůd, například Cabernety, Merlot, Pinot Noir, Chardonnay…, nakonec zjišťují, že nejlepších výsledků dosahují s těmi původními thráckými, jako jsou Rara Neagra, Feteasca Neagra a Feteasca Alba, Saperavi.  Osobně si myslím, že to bude Feteasca Neagra. Ta vína jsou úžasná a jedinečná. A jednoho dne je možná bude slavit s Moldavany celý svět, jako dnes slaví argentinský Malbec.

ZDENĚK REIMANN psal o víně dlouho a rád. Cesta za moldavskými víny byla bohužel jeho poslední. Věřil, že i u nás lidé brzy pochopí, jaký je v nich potenciál a že to nejsou jen levná sladká vína ležící ve spodních regálech supermarketů. Jako milovník vín a nadšený popularizátor dobrého pití i gastronomie víno nejen degustoval, ale přednášel o něm, organizoval ochutnávky, bavil se jeho párováním s pokrmy. Žil naplno a nemocné srdce nešetřil. Nedlouho po návratu z Moldavska náhle zemřel ve věku 74 let.