Prdelačka. Zabijačková specialita aneb když každá krupka tvrdá…

Je tmavá, krvavá, voní majoránkou a česnekem, navíc nese libozvučný název. Prdelačka, jeden z klenotů české kuchyně.

Popeleční středa je za humny, tak si ještě užijme masopustního hodování. A s ním i jednu z našich nejoblíbenějších polévek.

Na fašank se scházela celá vesnice

Popeleční středa vychází letos na 2. března, do té doby není problém mít mastnou bradu od ovaru, jitrnic a jelítek, pečínky a dalších fašankových dobrot. Poté nastupuje postní období, tedy střídmá strava až do Velikonoc. Takže ještě je čas. Třeba na polévku černou jako bota s poctivou dávkou krup, která se vždy vařila ve velkém, jakmile se zabíjelo. Sezvali se sousedé, protože čerstvá je nejlepší, musí se totiž rychle sníst, aby nezkysla.

Zabijačky se sice stále konají, máte-li však chuť udělat si prdelačku doma, dá se to i trochu ošidit, třeba uvařit si kroupy, koupit čerstvé jelítko, trochu je rozvařit. Je to sice trochu slabší náhražka, ale lidově řečeno, lepší než prd. Čímž se opět dostáváme k jejímu jménu.

Rovnou do „sedínky“

Kdysi mi jeden řezník tvrdil, že se tak jmenuje proto, že je tak výživná. A tak po ní roste…, no zaobalil to tehdy hezky – že prý „jde rovnou do sedínky“.  Další teorie vychází z toho, že kroupy mohou nadýmat, a protože chytrému napověz, netřeba to dál rozebírat. Tady už možná přihořívá. Ovšem nejpravděpodobnější se jeví verze, že název vznikl zkomolením, respektive zvulgarizováním slova trdelačka. Trdlovati znamenalo točit se dokola a polévka se musela pořád dobře míchat. No vyplatí se, trochu se kolem ní otáčet. Tak pojďme na to.

RECEPT: Polévka prdelačka

Suroviny:

2 litry vývaru z ovaru, 0,5 kg uvařených krup promíchaných s 0,4 l syrové krve, 1 čajová lžička mletého černého pepře, 1/2 čajové lžičky mletého nového koření, 2 stroužky utřeného česneku, hrst sušené majoránky. Čerstvý chléb.

Postup:

Pokud připravujeme polévku na zabijačce, použijeme vývar, ve kterém se vařily hlava, kosti, srdce, plíce, nebo také jelita a jitrnice. Máme-li na ni chuť doma, vyplatí se spojit ji s přípravou ovaru, než si pomáhat „kostkou“. Pro vývar budeme potřebovat vedle masa ještě celer, bobkový list, nové koření a sůl.

A dál už je to jednoduché. Předem namočené oprané kroupy dobře uvaříme ve vodě a pak promícháme s krví (čerstvou či z konzervy). Pak je přidáme do vývaru a pokud máme čerstvou krev, vaříme vše zhruba 20–30 minut, jinak jen chvíli provaříme. Důležité je již zmiňované pečlivé míchání, neboť krev se jinak chytá ke dnu. Pak už jen zbývá dochutit polévku kořením: rozmačkaným česnekem, solí, čerstvým pepřem. Pokud ji vaříme v množství, které nespotřebujeme okamžitě, dochutíme jen část a zbytek před dalším podáváním. Okořeněná polévka má totiž tendenci rychle zkysnout. Nejlépe si ji vychutnáte s dobrým čerstvým chlebem.