Víno a Styl

Vrbnička Žlachtina, nevíte co to je?

Vrbnička Žlachtina, nevíte co to je?
Listopad 01
09:21 2017

Městečko Vrbnik, ležící na severovýchodní straně chorvatského ostrova Krk na vás dýchne klidem a podzimní atmosférou. Je teplo, lidé sedí na zahrádkách restaurací a užívají si místního bílého vína. Po západu slunce se vzduch rychle ochlazuje a na stolech se častěji objevuje ohnivější Rakija.

Vinná réva, která tu všude roste kolem každého domu  není ledajaká. Je to  místní bílá Vrbnička žlahtina, originální a jedinečná odrůda, které se nedaří nikde jinde ve světě. Právě vrbničtí emigranti zkoušeli vysadit stovky sazenic na různých místech, ale nikdy se jim to nepodařilo. Svojí unikátnost si tato bílá odrůda ponechala pouze zde ve Vrbniku a jeho blízkém skalnatém okolí s charakteristickým složením půdy i mikroklimatem.  Na příkrých stráních městečka jsou desítky starých kamenných zídek které ohraničovaly malé vinohrady. Sálající teplo z kamenů  i v chladnějších nocích vytváří právě ty ideální, unikátní podmínky pro pěstování vinné révy na ostrovech i pobřeží Jadranu. Zídky jsou  pozůstatky dřívějšího urputného úsilí obyvatel o udržení kousku úrodné půdy na které pěstovali svoji vinnou révu. Dnes se ovšem pěstuje nedaleko města v nádherném údolí na více než 40ti hektarech vinohradů.

Lahodný nápoj vyráběný  tradičním způsobem je opravdovou místní specialitou nejen Vrbniku ale celého ostrova. Víno je podobně jako většina chorvatských bílých vín plné, zakulacené s úžasnou ovocnou vůní, v chuti jednoduché, čisté, s hezkou minerální slaností. Místní vinaři doporučují pití při teplotě 10 – 12 stupňů celsia. Samozřejmě, že se tu pěstují i další druhy, jako například zlatna žlahtina, žlahtina frajona, vrhunski merlot nebo pjenušac. Ale žlahtina je z nich nejznámější.

Je 6:30 ráno a my si připravujeme fotoaparáty a drony na zaznamenání východu slunce nad údolím, kde se místní poklad pěstuje. Vinobraní proběhlo zhruba před měsícem, víno dobublává v tancích a vinice se pomalu barví do žluté a červené. Podzimní východy slunce jsou pro fotografy milejší, protože nemusí vstávat ve čtyři ráno, ale i tak sedíme raději v nastartovaném autě se zapnutým topením. Přestože jsme se včera odpoledne v kraťasech a tričku vyřívali na pobřežních skalách, teploměr ukazuje jen 11 stupňů.

Slunce vychází v 7:19 a stroje jdou do vzduchu. Máme asi půl hodiny na práci, pak už je slunce vysoko a ranní kouzelná atmosféfa je pryč.. Balíme. Nesmíme vynechat nezbytnou kávu na zahrádce první restaurace, která má otevřeno už od osmi. A vyrážíme na další reportáž, tentokrát o Valometu, místním tajemném sektu zrajícím víc než rok na dně moře…

 

 

Podobné příspěvky