Osmadvacet let žil Berlín rozpolcený mezi Východem a Západem a 9. listopadu 1989 vykročil ke svobodě. Pád Berlínské zdi odstartoval cestu ke změnám celého východního bloku. BERLÍNSKÝ PODZIM proto patří oslavám revoluce svobody, demokracie. Před lety jsme do NDR jezdili v tomto čase hlavně na nákupy. Teď je ten správný okamžik, užít si novou tvář Berlína. Úžasné akce věnované oslavám, jeho vynikající gastronomii, atmosféru. A také hudbu. Berlínské techno totiž jako symbol změn funguje nově na seznamu nehmotného dědictví UNESCO.
Berlín je radost v každé roční době. Zážitek pro všechny milovníky umění, dobrého jídla (BIKE & BITE Labužnická jízda Berlínem: více čtěte zde) a moderního životního stylu. Ale teď je tu ještě další, aktuální důvod, proč se sem vydat. Pád Berlínské zdi, symbolu rozdělení země a studené války vůbec, přinesl jeden z nejšťastnějších dnů v historii nejenom Německa. Nastartoval proces, který v průběhu následujících let změnil celou Evropu. A pro Berlín představoval od prvních dnů novou éru svobody. Letos je to přesně pětatřicet let, a tak Berlín radostně slaví.
Podzimní akce a slavnosti související s pádem Zdi odstartovala přímo v den jejího prolomení 9. listopadu velkolepá plakátová instalace podél bývalé zdi. Díla na trase dlouhé přes 4 kilometry vytvořilo množství autorů, kteří se na nejrůznějších workshopech zabývali tématem mírové revoluce z roku 1989. A během podzimu Berlín nabízí mnoho dalších tématických výstav, workshopů, diskusí a komentovaných prohlídek.
Milostné dopisy městu i vzkazy budoucím generacím
Dusnou realitu bývalého režimu nejlépe člověk „vydýchá“ na čerstvém vzduchu. Také East Side Gallery, nejdelší galerie pod širým nebem na světě, slaví příští rok 35. výročí. Malbami odkazujícími k absurditě i obludnosti totality ji umělci ozdobili v radostné atmosféře opětovného sjednocení Německa v roce 1990 . Tento 1316 metrů dlouhý pozůstatek původní zdi dlouhé 160 kilometrů posloužil jako výstavní plocha pro více než stovku obrazů 118 umělců z celého světa. Pro turisty jeden z nejatraktivnějších turistických cílů, pro místní symbol svobody, pokroku, změny. Memento budoucím generacím, kde se setkává historie a umění.
Kdo miluje pouliční umění, jistě si užije výstavu Milostné dopisy městu. Stálá expozice v městském prostoru, kterou zašťiťuje Urban Nation Museum for Urban Contemporary Art,m ukazuje díla více než padesáti mezinárodních a berlínských umělců (Banksy, Moses&Taps, Rocco a jeho bratři, Jazoo Yang, Lady Pink…) z oblasti graffiti. „Městské prostory jsou víc než jen fyzická prostředí; jsou to živá, dýchající plátna, která vyprávějí příběhy těch, kteří je obývají,“ říká kurátorka Michelle Houston. Výstava tak nahlíží město novou optikou. Umožňuje ocenit umění, které nás obklopuje, a pochopit hluboký dopad, který má na náš každodenní život. Prostřednictvím různých nástěnných maleb a participativních akcí ve městě výstava ukazuje, že městské umění je víc než jen malba na zdi. Oživuje spojení mezi jednotlivci a jejich městským okolím a povzbuzuje návštěvníky, aby objevili bohaté příběhy, které existují v rámci struktury města pro ty, kteří jsou ochotni je vnímat.
Jak se tehdy žilo?
Ohlédnout se do dob nedávno minulých mohou ovšem návštěvníci na řadě dalších tematických výstav. Jednou z nejzajímavějším je Dream on – Berlín, the 90s ve výstavních prostorách C/O Berlin. Ve fotografiích tu ožívá bouřlivá doba znovu sjednocování Berlína ale i momenty spojené s hledáním jeho nové identity. Sedm východoněmeckých fotografů založilo hned po pádu zdi fotografickou agenturu Ostkreuz zachucující dramatické dění i nové výzvy a výstava přináší 200 vzácných fotografických děl z jejích archivů.
Jak ale vypadala doba před pádem Zdi? Napoví výstava v Museu in der Kulturbrauerei putující ještě hlouběji časem. Stálá expozice Každodenní život v NDR přenáší hosty do tehdejších domácností s jejich typickými tapetami, nábytkem, doplňky z plastu, s trabantem před domem, ale také s tajnými odposlechy Stasi za zády. Vše o v tehdejší NDR je tu jako na dlani. Jak lidé žili, o čem snili, jak bydleli a odpočívali. Mimochodem o tehdejších dovolených ještě lépe vypovídá expozice Baltské moře v DDR Museu Berlin. Takže nastartujte a projeďte se díky 3D simulaci v čelním skle vašeho tráboše východním Berlínem. Šťastný konec spočívá v tom, že nakonec opustíte NDR dírou ve Zdi.
Pokud se přesunete do Muzea NDR, pak jste přímo naproti Muzejnímu ostrovu. Tento světoznámý komplex pěti muzejních budov reprezentující 6 000 let lidské historie, kultury a umění nabízí možnost nahlížet na naše moderní dějiny zase z trochu jiné perspektivy. Mimochodem i jedinečný muzejní svět zapsaný na seznamu UNESCO oslaví příští rok jubileum: 200 let od svého vzniku. Přímo na Muzejním ostrově pod Berlínskou katedrálou bude na podzim roku 2025 znovu otevřeno největší a nejvýznamnější dynastické pohřebiště v Německu, a to ve velmi modernizované podobě.
Berlínské „echt speciality“ nad městem i kus Londýna
A když už jste na Muzejním ostrově, pak už je to jen kousek na televizní věž. Dominanta německé metropole letos slaví pětapadesátiny. Slavnostně zahájila Berliner Fernsehturm –místními přezdívaná Alex-Turm, vzhledem k tomu, že leží u Alexandrova náměstí – provoz 3. října 1969. Vysoká je 368 m a je tak nejvyšší stavbou celého Německa a druhou nejvyšší stavbou Evropy.
Podívejte se tedy na Berlín z výšky, s nadhledem nad městem i minulostí. Co víc, kromě fantastického výhledu na město se tu můžete i skvěle najíst. Jen pozor, bez objednání to nepůjde. A nabídka pro příští rok je ještě atraktivnější, neboť šéf Tim Raue chystá změny. Otáčivá panoramatická restaurace Sphere nově láká na jeho vymazlená typická německá jídla jako je berlínský řízek či vepřové koleno dle babiččina receptu. Ale kdo by chtěl malou ochutnávku s předstihem, má možnost. Zdejší nejvýše položený berlínský bar – ve výšce 203 metrů – už nyní nabízí svačinky á la Tim Raue, ať už jde o jeho boulette s pivem či slavný currywurst dokonce se šampaňským.
Další novinkou a velkolepou, na barové scéně, je vstup legendárního londýnského baru Gibson na půdu Berlína. Gibson –londýnská říše divů inspirovaná edwardiánskou érou a klasickým Gibson Martini představuje bar na konci vesmíru. Navržený tak, aby vzrušoval a potěšil nabídkou odhalující nová koktejlová dobrodružství, výstřední ingredience a pečlivé barové jídlo. A svou novou kapitolu Gibson nyní otevírá právě v srdci Berlína. Svěží koncept, secesní elegance a atmosféra klubu gentlemanů, ušlechtilé destiláty, ale i ústřice a jemné pečivo, k tomu jedinečný Gibson koktejl pro každý měsíc v roce. V listopadu je to Geisha That’s Nuts“, nádherná směs koňaku, japonské whisky, jasmínového amaretta, kaštanů, vanilky, pomerančových květů a medu. Kdo by odolal.
Hudba svobody na seznamu UNESCO
Ovšem klubová scéna, pravda, trochu jiného druhu, to je další velká berlínská kapitola. Berlínské kluby přitahují po desetiletí milovníky nočního života z celého světa. A techno dunící z klubů v opojných devadesátkách je od té doby hudebním symbolem nově nastupující svobody. Hudba importovaná do Německa z Detroitu a Chicaga doslova ovládla podzemní berlínské kluby a svedla dohromady mladé lidi z Východu i Západu jako vyjádření osvobození nové generace od omezení bývalého systému dvou států. Není snad nic dalšího, co by tak výrazně odráželo trendy té doby, jako právě zdejší klubová kultura a s ní berlínské techno, od roku 2024 uvedené na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Podle vyjádření autorů jde doslova o soundtrack ducha optimismu po pádu Berlínské zdi.
Berlín tak nabízí koncem tohoto roku i v roce příštím mnoho příležitostí znovu si oživit dramatické okamžiky naší moderní historie a užít si Berlín v trochu jiných souvislostech. Ať už na půdě muzeí, ve volném prostor, v klubech či restauracích, vždycky je to jízda. Opojná, chutná, jedinečná a povznášející.
