Poprvé v histori se může celá čtvrtina všech rakouských vinic pochlubit certifikací ekologicky obhospodařovaných vinohradů. Jak ukazují nejnovější údaje rakouského Spolkového ministerstva zemědělství, jde o nový rekord. I díky němu si Rakousko nadále udržuje pozici světové jedničky v ekologickém vinohradnictví. Česká republika má zatím čísla nízká, ale už má nakročeno.

Celkem 10 524 hektarů vinic v Rakousku má v tuto chvíli certifikaci, že na nich vinohradníci pracují v ekologickém režimu. To představuje přesně jednu čtvrtinu všech vinic. Více než kdykoli předtím. Skutečnost tak jen potvrzuje průkopnickou roli Rakouska na mezinárodní scéně. Podle zprávy The World of Organic Agriculture 2025 (FiBL & IFOAM) dosáhl podíl ekologických vinic v Rakousku už v roce 2023 hodnoty 22,6 %. Tím země předstihla všechny významné vinařské státy – je tak daleko před Španělskem (17,8 %), Francií (17,4 %) a Itálií (14,6 %).

„Čtvrtina vinic v ekologii – to je neuvěřitelný úspěch!“ říká Chris Yorke, generální ředitel Austrian Wine Marketing (Austrian Wine). „Nesmíme zapomínat, že Rakousko má ve srovnání s většími vinařskými zeměmi náročnější klimatické podmínky. To ekologické vinohradnictví rozhodně neusnadňuje – spíše naopak. Přesto naši vinaři věří, že ekologicky odpovědná práce ve vinici je cestou do budoucna. A pokračují v ní i v dnešní složité době.“

Více práce a vyšší riziko pro vinaře

Jak ve vinici, tak ve sklepě mají ekologičtí vinaři méně povolených prostředků. Rozpustná minerální hnojiva či syntetické přípravky na ochranu rostlin jsou pod přísným zákazem. Což sleduje jasný cíl: zvyšovat vitalitu, úrodnost a biodiverzitu vinohradního ekosystému. Pro vinaře to znamená více – často ruční – práce při péči o révu. A také vyšší riziko nižších výnosů v případě nepříznivého počasí.

Navzdory větší pracovní zátěži a podnikatelskému riziku se k ekologii hlásí stále více rakouských vinařů. V roce 2000 činil podíl ekologických vinic pouhých 1,7 %. Od té doby rychle rostl a nyní poprvé dosáhl hranice jedné čtvrtiny.

Vedle toho se rozšiřují počty i dalších certifikací. Více než jeden z deseti ekologických vinohradů vinaři obhospodařují biodynamicky (14 % ekologické plochy). A 27 % vinic v Rakousku nese označení Sustainable Austria (Nachhaltig Austria), kde se hodnotí 380 konkrétních opatření – od způsobu hospodaření ve vinici až po hmotnost skleněných lahví.

Yorke dodává: „Ekologické, biodynamické či udržitelné vinohradnictví otevírá vinařům i nové obchodní příležitosti. Tyto vína jsou ve velké poptávce u určitých skupin zákazníků a na exportních trzích, například ve Skandinávii nebo v Kanadě. Protože rakouští vinaři jsou v zahraničí známí svým důrazem na ekologicky odpovědnou produkci, zájem o rakouská vína na těchto trzích roste už mnoho let – a potenciál je stále značný.“

Jak jsme na tom v České republice?

V tuto chvíli má Česká republika zhruba necelých 18 000 ha osázených vinic, z toho je podle sdružení EKOVÍN certifikováno jak ekologických asi 1 000 ha. což znamená zhruba 5,6 %. Zhruba 12 000 ha spadá do režimu integrované produkce (63 % všech vinic), tedy režim “integrovaného zemědělství”.

Pouze jedno vinařství v ČR, a to Vinné sklepy Kutná Hora, mají organickou certifikaci Demeter. Silná pozice integrované produkce však ukazuje na postupné přibližování k ekologickým metodám, i když na plnou certifikaci dosud přechází jen menší část vinařů. Ve srovnání s Rakouskem tak Česká republika zaostává v rozsahu certifikace, ale sleduje podobný trend směrem k udržitelnému vinohradnictví.