Tvrdí, že vinařský obor má svoji budoucnost jistou. Miloš Balga a Jan Ševčík, podnikatelé, kteří společně založili BS vinařské potřeby. Úspěšnou firmu, která s oslavou 30 LET SVÉ EXISTENCE vstupuje do čtvrtého desetiletí. A to už je čas na malou bilanci i na určité změny. „Dělat věci poctivě a s klidem se pak druhému podívat do očí,“ shrnuje firemní filosofii i hlavní princip společného podnikání Miloš Balga. „Měli jsme obrovské štěstí na lidi, kterých si nepřestáváme vážit,“ dodává Jan Ševčík.
Společnost BS vinařské potřeby slaví v tomto roce významné jubileum. Na českém trhu působí už dobrých 30 let, a přestože má dva zakladatele, vždy v podnikání našli shodu. Z původně malé regionální firmy se podnik postupně vyvinul v předního českého dodavatele potřeb pro vinaře, vinohradníky a someliéry. Jak těch třicet probíhalo? Jaké byly začátky a jaké jsou vize do budoucna? Na to odpovídají ti nejpovolanější. Muži, kteří dali firmě své iniciály – Miloš Balga a Jan Ševčík. Jeden rád riskoval, druhý byl klidnou silou. Doplňovali se navzájem, překonali nelehká období. A dnes postupně předávají úspěšně fungující firmu do rukou další generaci.
Více o současnosti firmy čtěte ZDE
Firmu jste založili v roce 1995. Devadesátá léta zůstanou v paměti jako doba mnoha příležitostí, možná i trochu divoká z pohledu nedokonalé legislativy, probíhající privatizace, vzrůstu a pádu mnoha společností. Jak v tomto podhoubí vznikla společnost BS vinařské potřeby?
Miloš Balga: Oba jsme už podnikali ve svém oboru. Já jsem pomalu vytvářel tento obchod v České republice od roku 1991 a Honza vozil sortiment z Itálie. Byli jsme tenkrát vlastně ve vztahu dodavatel – odběratel. Šel jsem na to pragmaticky, nechtěl jsem zbytečně bojovat s konkurencí, potřeboval jsem solidního partnera. Takže jsme si vyložili karty na stůl a zjistili jsme, že náš cíl je obdobný a že to teda spolu zkusíme.
Jan Ševčík: Miloš byl jeden z prvních, kdo měl prodejnu s potřebami pro vinaře. Byl vlastně můj zákazník. Já jsem v té době obchodoval s italským zbožím. A trápilo mě, že na Moravě sám neprodávám, že mi v tuzemsku chybí nějaký „hlavní stan“. Zvážili jsme si pozitiva a negativa vzájemné spolupráce, a nakonec jsme založili „eseróčko“ v Bílovicích.
Kolik vám tehdy bylo let? Aco si říkáte, když se na tu dobu podíváte s odstupem?
Miloš Balga: Mně bylo 31, určité zkušenosti z podnikání jsem měl z vlastní firmy, tušil jsem tedy do čehu jdu a byl jsem tvrdohlavý. Jen jsem nepředpokládal, kam se za třicet let dostaneme.
Jan Ševčík: Myslím, že mi bylo tak 38 nebo 39 let. Měl jsem za sebou nějaké životní kotrmelce v podobě učitelství, odkud jsem utekl a začal na zkoušku vozit čerpadla a drobný sortiment z Itálie. Přišlo mi to jako solidní artikl a docela to fungovalo, takže jsem to vnímal jako rozumné spojení. Kdyby mi tenkrát někdo řekl, kam se bude tento sektor vyvíjet a jak ta firma poroste, nevěřil bych mu ani za mák.
Vzpomenete si na úplné začátky společného podnikání?
Miloš Balga: Zpětně to byla úžasná doba pro obchodníky, protože zboží chybělo a byl tedy téměř zaručený odbyt. My jsme toho nedokázali naplno využít, protože jsme si nechtěli vzít velký úvěr. Takže jsme vždycky prodali a jeli nakoupit nové zásoby. Trvalo to proto mnohem dýl, než jsme se trochu zkonsolidovali. Na druhou stranu jsme si vždycky říkali, že budeme pracovat, obchodovat, sloužit zákazníkům seriózně, že se chceme podívat vinařům do očí i příští sezónu. Tohle se nám, myslím, mnohokrát vyplatilo.
Jan Ševčík: Pronajali jsme si sklad, vymetli z něj pavouky, nakoupili první várku zboží a začali prodávat. Na koleně, pár produktů, na služby tenkrát vůbec nebyly peníze. Pak jsme přijali účetní, pak někoho do skladu. Po prvním roce nás bylo asi šest, kteří firmu obstarávali.
Kdybyste se mohli vrátit zpět v čase, udělali byste něco zásadně jinak?
Miloš Balga: Vzali bychom si asi rovnou úvěr a rozjeli podnikání ve větším a rychleji, zkusili i jiné oblasti. Ale celkově si myslím, že jsme na to šli opatrně a poctivě a nějakou zásadní chybu jsme za celou dobu snad neudělali.
Jan Ševčík: Já myslím, že to šlo tak, jak mělo. Postupně jsme se s Milošem pochopili a cítili jsme ty věci stejně. Notář nám kdysi řekl, že jsme něco jako „přírodní úkaz“. Že se nehádáme, nerozcházíme, právě naopak, že se vždycky racionálně umíme dohodnout.
Vaše firma dodává široké portfolio služeb nejen pro vinohradníky a vinaře. Kdy jste se rozhodli, že nabídku produktů začnete rozšiřovat i o služby? Jak to tenkrát vinaři přijali?
Miloš Balga: Cesta k rozvoji služeb byla poměrně dlouhá. Tady, ve Velkých Bílovicích se vinaři o různé technologické postupy zajímali vždycky, ale střežili si je sami pro sebe. Nechtěli se dělit o vědomosti. Vládla mezi nimi i určitá rivalita a každá znalost či výhoda se držely doma pod pokličkou. Z tohoto důvodu docela trvalo, než si lidé začali uvědomovat, že nemohou zvládnout všechno sami. Museli k tomu určitým způsobem dojít, dozrát a změnit své myšlení o celkové koncepci podnikání. Uvědomili si, že jsou taky v jednom kole a že to třeba není až tak efektivní. Časem pochopili, že existuje určitá ekonomická výhodnost toho „nemít“ všechny technologie doma pod střechou.
Jan Ševčík: Na služby dlouho nebyly peníze a pak to přišlo tak nějak přirozeně s rozvojem vinařství, s nástupem větších technologických změn v celém procesu zpracování hroznů. Dříve bylo také mnohem více drobných vinařů, kteří si víno zpracovávali podomácku v malém množství. V každé chalupě tak potřebovali mlýnky, lis a čekali na potřebné zboží. To si brali v podstatě přímo z náklaďáku, který dorazil z Itálie. Tahle doba je neopakovatelná. Dneska se trh už vyprofiloval a musíme vynaložit mnohem víc úsilí, abychom něco prodali. Konkurence je větší, zákazníci jsou náročnější.
Kolik zaměstnáváte v současnosti lidí a jak je vaše společnost nyní velká?
Jan Ševčík: V současnosti máme cca 75 zaměstnanců. Musím říci, že od nás se v nějaké větší míře neodchází. To buď musíte umřít, nebo se objeví nepřekonatelný myšlenkový rozpor. Ale jinak si myslím, že jsou u nás lidé spokojení a náš tým je velmi stabilní. Co se týká prostor, začínali jsme s jedním skladem. Postupně jsme se rozrůstali a shodou náhod se nám dařilo přikupovat prostory v sousedství. Podle jednoho židovského pravidla, máte možnost koupit nemovitost souseda jen jednou za život. A proto je to třeba udělat, ať to stojí, co to stojí. A je to velké moudro, protože být sám sobě sousedem je obrovská výhoda. Takže s velkou dávkou štěstí se nám podařilo koncentrovat hlavní sídlo, haly, sklady, laboratoř, kanceláře na jednom místě ve Velkých Bílovicích. Dále provozuje čtyři prodejny v České republice a máme zastoupení i na Slovensku.
Miloš Balga: S personálním i kapacitním rozvojem společnosti šly ruku v ruce i vysoké nároky na řízení. Proto jsme asi před pěti lety rozmýšleli nad možností jedné velké organizační změny. Přeci jen jsme po určité době už měli oba klapky na očích a shodli jsme se na tom, že musí přijít někdo nový, někdo zvenčí. Nová pozice výkonného ředitele nám dala nový vítr do plachet. Přeorganizovali jsme procesy, které nefungovaly tak efektivně, jak mohly. To bychom ale my interní nepoznali. Nevěděli jsme, že to můžeme dělat jinak. Takže jsem moc rád, že jsme k té změně dospěli a zpětně ji hodnotím jako velmi pozitivní krok. Opět jsme měli štěstí na člověka. Celkově musím říct, že naši lidé jsou pro nás stěžejní kapitál. Bez lidí nedokážeme nic, i když je to někdy těžké udržet je na společné vlně.
Co stojí za úspěchem vaší firmy?
Miloš Balga: Shrnul bych to asi krátce: serióznost, vstřícnost, ohleduplnost a zpětná vazba k zaměstnancům, aby táhli za jeden provaz a stejně tak i k našim zákazníkům. Neděláme obchod jednorázově, jde nám vždycky o dlouhodobou spolupráci. Mohl bych směle říci, že je to naše firemní filozofie, dělat věci poctivě a s klidem se pak druhému podívat do očí.
Jan Ševčík: Asi se budu opakovat, ale měli jsme obrovské štěstí na lidi. Někdo občas říká, že je rozmazlujeme. Já myslím, že si jich hlavně vážíme.
A další plány do budoucna?
Miloš Balga: Na vzestupu je nárůst využívání odolnějších PIWI odrůd, které vyžadují méně chemických zásahů. Roste také zájem o bio vína, s tím souvisí minimalizace chemických vstupů při výrobě. Vinaři kladou větší důraz na kvalitu hroznů a péči o vinice, což vede k rostoucí poptávce po službách jako jsou enologické poradenství a služby vinařské laboratoře. V rámci interního řízení máme v plánu zdokonalovat vnitřní procesy, pořídili jsme druhou mobilní lahvovací linku. Také bych rád více podporoval naše služby, odhaduju, že v současnosti je poměr prodeje zboží ku službám zhruba 90:10. To bych chtěl změnit a služby posílit. Mým velkým snem je vytvořit vinařské vzdělávací centrum propojené s univerzitou a středními školami, které pomáhá vychovávat a rozvíjet vinařské odborníky.
Více o laboratoři BS vinařské potřeby, jejím fungování a službách čtěte ZDE
Jan Ševčík: Nyní investujeme poměrně velkou částku do mobilní linky. Taky jsme rozšířili skladovací prostory tady ve Velkých Bílovicích. Snažíme se reagovat na trh a být připraveni. A taky samozřejmě nemládneme, proto postupně předáváme firmu do rukou našich dětí – mého syna a Milošovy dcery. Já už jsem v důchodovém věku, ale nedá mi to a chodím rozdávat dobré rady. Občas připravím nějaké analýzy nebo vývojové grafy, z nichž se dá ledacos vyčíst. Aktuální projekty a plány odrážejí důraz na udržitelnost, technologický pokrok. Dokončili jsme rozšíření naší fotovoltaické elektrárny, která nyní pokrývá téměř 100 % naší roční spotřeby energie. Tento krok nejen snižuje uhlíkovou stopu firmy, ale také přispívá k energetické soběstačnosti. Zároveň jsme na začátku roku do firemního vozového parku zařadili další dva elektromobily, které dobíjíme na vlastních nabíjecích stanicích.
Jak se podle vás vyvíjí vinařský obor? Čeká ho složitá budoucnost? Nebo tu vinařství prostě vždycky bylo, je a bude?
Miloš Balga: V každém případě to bude hodně jiné, než jsme byli roky zvyklí. Tu změnu ještě zažijeme. Jestli to budou mít naše děti těžší, to nevím. Překážky vždycky nějaké byly a pokaždé jsme je museli vyřešit, tohle se nezmění nikdy. Vychovat seriózního konzumenta vína, jako ušlechtilého alkoholického nápoje, je komplikovanější, to je fakt. Vinařství je ale solidní oblast, která ustojí i výkyvy trhu. V tomto jsem optimista.
Jan Ševčík: Když vidím mladou generaci, jak pracuje třeba s počítačem, jak jsou zdatní v nových technologiích, nemám strach, že by změny, které zákonitě přijdou, neustáli. Stejně tak si myslím, že i vinařský obor má svoji budoucnost jistou. Že ta pevná tradice v našem regionu jen tak nezmizí.
***
Více o MISTROVSTVÍ V ŘEZU RÉVY VINNÉ, již tradiční vinařské akci, kterou společnost BS vinařské potřeby pravidelně pořádá již dvacet let čtěte ZDE
