ČESKO NA GRILU: Další sezóna s chutí dřeva a kouře

Typickou vůni, signalizující, že se někde griluje, dneska zavětříme už z kraje jara a provází nás až do podzimu. V opékání flákoty, ale i ryb, zeleniny, mořských plodů začínáme být mistři, ale stále jsou to nové vychytávky a trendy

(Aktualizováno, 11.7.2018) Maso, zelenina, ryby. V letním podvečeru to občas připomíná grilovací  šampionát: odshora, odspoda, zleva i zprava, vůně se mezi sebou mydlí, kouřová clona narůstá. U dolních sousedů i u horních, vpravo už skončili, vlevo se něco trochu pálí, ale je slyšet, že o to lépe se tam baví.

Ostatně o to tu jde: pohoda, příležitost setkat se s přáteli, jídlo připravené snadno a rychle, na zahradě i přírodě. Ale zdaleka už není třeba jen „něco plácnout“ na rozžhavený rošt. S grilem se dá doslova kouzlit, upéct si vlastní pečivo včetně pizzy, připravit sladký moučník, nebo si třeba vyudit rybu nebo sýr. Stačí pár fíglů a u grilu budete mistry. 

Grilovací báchorky, pověry a mýty

Kolem příprav masa vůbec koluje řada „zaručených“ doporučení, na něž raději zapomenout. A není to jen magie „šmakulád“ jak se jim tak rád vysmívá šéf Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk, na něž se recepty mixující ingredience jako pejsek s kočičkou dědí často z generace na generaci.

A ještě horší jsou ty průmyslové. Opravdu stačí pár základních věcí, maso se dá zjemnit šťávami z citrusů či jogurtem a není třeba používat žádnou směs na jeho křehčení, čerstvé bylinky nahradí průmyslové směsi, použít můžete balsamico, kvalitní panenské oleje, ke štěstí a perfektní chuti často stačí málo. 

Než ovšem maso složitě upravovat a nakládat, je lepší věnovat energii výběru.  Jít k řezníkovi, který ví, co prodává. Vybrat si maso správně odležené, podle potřeby i lehce prorostlé, nechat ho temperovat a po grilování i dobře odstát, aby se šťáva pěkně rozložila uvnitř a maso zůstalo šťavnaté. 

Není třeba vybírat to nejdražší. Hamburger ze svíčkové rozhodně nebude tak chutný, jako z krku či pupku. Ostatně kvalitní mleté je na grilu bomba. Taky rozklepávat plátky na porce a tudíž na tenké podrážky nemá smysl. Lepší je ugrilovat větší kusy a po chvíli odstátí je nakrájet na plátky, aby si všichni kolem stolu mohli nabírat, kolik chtějí. Všichni navíc mohou jíst najednou a také společně čekat, až se v grilu připraví další várka.

Načasování se vyplatí

Nikdo nemá rád, když jídlo voní, břicho kručí a do konce přípravy zbývá hodina Je proto dobré mít na začátek připravené drobné občerstvení, nebo ugrilovat předem nějaký rychlý předkrm, stačí i dobré rozpečené pečivo. Vyzkoušejte je  s dobrým olivovým olejem, stačí když jej ochutíte trochou kořeni, chilli, čerstvými bylinkami, česnekem…

Pak začít s něčím rychlým lehčím, ano, i ta grilovací klobáska to může být, a teprve pak si člověk příjemně vychutná dobu přípravy hlavních chodů, i když je to třeba roastbeef, nebo rumpsteak v celku, na který je třeba trochu vyčekat. Navíc pokrm chce čas i po grilování. Ještě tak deset minut nechat maso odstát. 

Jedna věc je načasování a druhá pak kvalita surovin. 

Dneska už jsme přece jen někde jinde a výběr je i v mase prémiové kvality, ať už jde o hovězí různých plemen, stáří býků, z nejrůznějších částí světa, dokonalé jehněčí, vepřové, drůbež Nemáte-li přísun kuřat, hus či kachen z domácích chovů, je tu už široká síť farem a farmářských prodejen. Problém nejsou ani čerstvé ryby, mořské plody, které dělí jen pár hodin od jejich vytažení z moře, zajímavá je nabídka grilovacích sýrů… 

Takže víno je připravené, pivo vychlazené, vody dostatek, maso už se jen třese na úpravu žehem, gril se roztápí. Jdeme na to. Hra s ohněm začíná. A kdo si hraje, nezlobí a v tomhle případě navíc nemá hlad.