Rakousko je pro nás synonymem skvělých šťavnatých veltlínů a elegantních Frankovek, ale víno zde zdaleka není jenom nápoj. Je to nedílná součást kultury země, která tak logicky hraje i významnou roli v její ekonomice. Zejména to pak platí o venkovu, některé oblasti drží vinařství doslova nad vodou. Dokazuje to i nejnovější studie, kterou si nechala zpracovat Rakouská rada pro marketing vína (Austrian Wine). Její výsledky ukázaly, že víno v Rakousku není pouze radost. Je to motor. A velmi silný. Což nemusí platit zdaleka jen pro zemi našich sousedů.
V Rakousku je víno součástí každodenního života – od podvečerů ve vinných šencích Heuriger, přes výlety vinicemi, až po gastronomické rituály, kde se k pokrmu vybírá víno se stejnou pozorností jako suroviny na talíři. Málokdo si ale uvědomuje, kolik ekonomické síly se skrývá za lahvemi těchto skvělých vín. A že nejde jen o potěšení, prestiž, kulturní hodnoty, ale i hodnoty ekonomické. Z tohoto důvodu se Rakouská rada pro marketing vína (Austrian Wine) spojila se společností Economica, aby provedla komplexní studii významu rakouského vinařského průmyslu pro rakouskou ekonomiku. A výsledná čísla? Rakouské vinařství v roce 2023 zajistilo více než 68 000 pracovních míst, vytvořilo přidanou hodnotu 3,8 miliardy eur a do státní pokladny přineslo 1,2 miliardy eur. Z vína tedy nežije pouze vinař – ale gastronomie, obchod, turistika a celé komunity napříč zemí.
Od hroznu po sklenku: víno jako komplexní ekosystém
„Ekonomický význam vína sahá mnohem dál než na dno sklenky,“ říká Chris Yorke, generální ředitel Rakouského vinařského marketingu. „Kolem vína se točí celý ekonomický ekosystém, který zahrnuje samotná vinařství, cestovní ruch, maloobchodní sektor a pohostinství. Právě tato kombinace přímých a nepřímých dopadů dělá z vína tak důležitý motor naší ekonomiky,“ vysvětluje Yorke. A čísla mu dávají za pravdu.
V roce 2023 tak rakouský vinařský průmysl vygeneroval hrubou přidanou hodnotu přes 3,8 miliardy eur, což představuje 0,9 procenta celkové ekonomické produkce Rakouska. Celkově se víno podílí 7,5 % na celkové zemědělské produkci a toto odvětví je přímo či nepřímo zodpovědné za více než 68 000 pracovních míst. To odpovídá zhruba polovině pracovních míst, která přímo zajišťuje kovoprůmysl (135 000). Z vinařského průmyslu významně těží i stát, do státní pokladny každoročně proudí přibližně 1,2 miliardy eur na daních a poplatcích. Přibližně 403 milionů eur, tj. 35 % této částky, jde spolkové vládě, zatímco dalších 137,5 milionů eur, tj. 12 %, jde čtyřem velkým vinařským spolkovým zemím – Dolnímu Rakousku, Burgenlandu, Vídni a Štýrsku – a dalších 96 milionů eur jde zbývajícím spolkovým zemím.
„Klíčovým pilířem této ekonomické výkonnosti je vysoká kvalita rakouských vín, která je spojena s jejich dobrou pověstí doma i v zahraničí,“ zdůrazňuje zároveň Yorke. Pod jeho vedením i nadále Rakouská rada pro marketing vína posiluje image, prodejní i exportní potenciál rakouských vín.
Kde je víno, peníze se točí. A je to spása hlavně pro venkov
To prospívá zejména odvětví pohostinství a obchodu – téměř 1,5 miliardy eur přidané hodnoty jde právě do restaurací, barů a gastronomických provozů. Na druhém místě je zemědělství a hned za ním velkoobchod.
Významnou roli hraje také vinařská turistika: pět procent všech návštěvníků Rakouska se během svého pobytu věnuje vínu – a tito hosté utratí průměrně o 18 % více než ostatní. Víno se tak stává nejen magnetem, ale i akcelerátorem regionální prosperity.
Pokud se však ekonomický přínos vína někde projeví nejviditelněji, jsou to venkovské oblasti. Ve spolkových zemích Niederösterreich, Burgenland, Wien a Steiermark představuje vinohradnictví klíčový zdroj místní identity i zaměstnanosti. „Vinohradnictví je mnohem víc než jen zemědělská produkce. Je to ekonomické a sociální záchranné lano, které přispívá k atraktivitě mnoha regionů,“ potvrzuje Johannes Schmuckenschlager, předseda Rakouského svazu vinařů
Dolní Rakousko jako největší producent vína ovlivňuje ekonomiku nejzásadněji. Burgenland dominuje v zemědělském významu produkce, Vídeň těží z výjimečné kombinace vinařství, pohostinství a turismu, zatímco Štýrsko staví na dynamickém turistickém ruchu a navazujících službách spojených s vínem. Souhrnně tyto čtyři regiony vytvářejí přes 2 miliardy eur přidané hodnoty – téměř dvojnásobek oproti zbytku země.
Uznání a ocenění práce, která tvoří budoucnost
Za rakouským vinařstvím stojí více než 10 000 vinařství, z nichž 95 % tvoří rodinné podniky. Jejich práce nekončí u sklizně. Vytvářejí kulturní identitu, pečují o krajinu, rozvíjejí regiony a posouvají pověst rakouského vína ve světě. „Naším cílem je poukázáním na hodnotu, kterou vytvářejí, zvýšit uznání jejich každoddení práce,“ vysvětluje Schmuckenschlager.
Studie proto apeluje také na politickou reprezentaci: pokud má vinařství zůstat silným ekonomickým pilířem i nadále, potřebuje menší byrokratickou zátěž, vyšší podporu investic do kvality a návrat finanční spoluúčasti státu do marketingu rakouského vína. „Naše vinařství se v současné době dostávají pod značný tlak v důsledku rekordně vysokých výrobních nákladů, klesající spotřeby vína, nadměrné byrokracie a rostoucí mezinárodní konkurence. Proto nyní více než kdy jindy potřebujeme, aby se politika a vinařský průmysl spojily,“ tvrdí Schmuckenschlager.
Což není jen problém rakouského vinařství. A jeho přístup nám i v tomto směru může posloužit jako dobrý vzor. Ostatně jak tato studie dokazuje: každá sklenka poctivě vytvořeného vína, a nejen toho rakouského, v sobě nese mnoho hodnot, které se počítají. Nejenom, že v sobě nesou historické tradice, ale tvoří současnost a v mnoha ohledech mohou příznivě ovlivnit naši budoucnost. A za to už stojí bojovat.
