SVĚTOVÁ PRODUKCE VÍNA 2025 mírně vzrostla. Podobu sklizně znovu ovlivnily klimatické výkyvy

Globální produkce vína v roce 2025 mírně vzrostla, přesto však zůstává výrazně pod dlouhodobými průměry. Po historicky slabém předchozím roce tedy přišlo lehké oživení. Hlavní vinařské regiony se stále potýkají s dopady klimatických extrémů, které čím dál viditelněji formují výnosy i kvalitu úrody. Stejně tak s kolísající poptávkou. Nová data OIV odhalují obraz sektoru, který se stabilizuje, ale zároveň se musí přizpůsobovat hlubším a trvalejším změnám.

Dá se tedy říci, že pro tento rok jde o pomalý návrat k rovnováze. Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) odhaduje, že světová produkce vína v roce 2025 dosáhne 232 milionů hektolitrů. Jde o nárůst o tři procenta oproti extrémně nízké úrovni roku 2024, ale stále zhruba o sedm procent méně, než činí pětiletý průměr. Globální trh s vínem se tak podle odborníků dostává do fáze, kdy nižší nabídka paradoxně pomáhá stabilizovat zásoby, jež se v některých regionech hromadily kvůli klesající poptávce na zralých trzích.

Konečná čísla výrazně ovlivnila klimatická situace. Od extrémního sucha a vln veder po prudké deště, bouře a tlak houbových chorob — téměř žádný region se nevyhnul negativním dopadům. Přesto existují místa, kde počasí pomohlo nadprůměrné sklizni, a to zejména ve střední Evropě a části jižní polokoule. Světová mapa vinařství se tak v roce 2025 znovu mění — a ukazuje, že flexibilita a adaptace jsou novými klíčovými faktory úspěchu.

Evropská unie: Nestabilní klimatické podmínky, hlubší rozdíly mezi regiony

Evropská unie zůstává dominantní globální silou s 60% podílem na světové produkci vína. V roce 2025 dosáhla EU podle odhadů přibližně 140 milionů hektolitrů, což je mírné zvýšení oproti předchozímu roku. Z dlouhodobého pohledu však zůstává produkce osm procent pod pětiletým průměrem. Pokud se údaje potvrdí, bude letošní sklizeň druhou nejnižší v EU za celé 21. století.

Výrazně se prosadila Itálie, která si stabilně drží první místo mezi světovými producenty. Odhadovaných 47,4 milionu hektolitrů znamená silné zotavení díky příznivému jaru i létu. Naopak Francie hlásí jeden z nejnižších výnosů za poslední desítky let. Důvodem je kombinace sucha, vln veder a restrukturalizace vinic, zejména v Bordeaux a Languedocu. Španělsko postihla vleklá tříletá epizoda sucha doprovázená krupobitím a extrémními teplotami.

Kontrastem je střední a jihovýchodní Evropa — Rumunsko, Maďarsko, Rakousko či Slovinsko hlásí sklizně kolem nebo nad dlouhodobým průměrem. Česko se rovněž řadí mezi státy, kde se produkce meziročně stabilizovala.

Severní polokoule mimo EU: Smíšené výsledky a pomalé zotavení

Produkce ve Spojených státech, které jsou čtvrtým největším světovým producentem, mírně stoupla na 21,7 mhl. Přesto zůstává hluboko pod pětiletým průměrem. Výnosy se liší stát od státu: zatímco Kalifornie hlásí jemný růst, Washington se potýkal s dramatickým poklesem a Oregon zažil silné obnovení produkce.

Rusko a Moldavsko vykazují stabilní nebo dokonce nadprůměrnou produkci, zatímco Gruzii se po rekordním roce 2024 výnosy přirozeně snížily, ale zůstaly mírně nad dlouhodobým průměrem. Švýcarsko zažilo výrazné oživení po mrazivé a nemocemi zatížené sklizni 2024.

Naopak Čína za rok 2025 zatím data neposkytla, což v posledních letech není neobvyklé a odráží restrukturalizaci i pokles domácí spotřeby vína.

Jižní polokoule: Návrat k růstu, ale ne k rekordům

Jižní polokoule, kde sklizeň probíhá již na začátku roku, hlásí v roce 2025 mírné zotavení. Produkce by měla dosáhnout přibližně 49 mhl, což znamená sedmiprocentní růst oproti roku 2024. Přesto je to stále pět procent pod pětiletým průměrem.

Austrálie se vrací na pozici největšího producenta jižní polokoule. Podmínky pro vinice byly stabilnější než v předchozích dvou letech, a díky tomu země mírně posílila. Nový Zéland zažívá výrazný skok po náročném roce 2024 poznamenaném jarními mrazy.

Jižní Amerika však nabízí rozdílný obraz. Argentina se drží poblíž loňských hodnot. Chile pokračuje ve čtvrtém roce poklesu, zasažené nedostatkem vody a extrémními teplotami, což vedlo k jedné z nejnižších sklizní za poslední dekádu. Naproti tomu Brazílie zaznamenala silnou obnovu díky velmi příznivému vývoji počasí.

Trh zůstává vyrovnaný, ale změny jsou nevyhnutelné

Rok 2025 potvrzuje trend, který začal být zřejmý již v předchozích sezónách: klimatická variabilita je dnes hlavním faktorem určujícím podobu světové produkce vína. Přestože se celková produkce mírně zvýšila, hlubší strukturální výkyvy zůstávají. Světová nabídka se po několika slabších letech dostává do rovnovážnější situace, což může sektoru paradoxně ulevit v době klesající poptávky.

Budoucnost vinařství tak pravděpodobně nebude definována rekordními objemy, ale schopností adaptovat se na klimatickou realitu. Rok 2025 je toho dalším důkazem — zatímco jedni ztrácejí, jiní se díky vhodným podmínkám dokážou rychle zvednout. Jisté je jedno: proměnlivost je novým normálem.