Z chobotnice mají české hospodyně zpravidla respekt. Přitom přírava není vůbec složitá. Tradiční chorvatská lahůdka se obyčejně dělá ve speciální nádobě zvané peka, ale jde to i v remosce, římském hrnci nebo dobrém litinovém pekáči.
Užít i chuť středomořských specialit si dokážeme dnes už celkem hravě, domácí grilování dalo i amatérským kuchařům celkem slušnou jistotu. Takže už vedle steaků, roastbeefu či rožnění větších kusů masa zvládáme z rozběhu grilování krevet, olihní, chobotnice se vešak zdá být často tvrdý oříšek. A tak je tu návod, jak na ni s jistotou, že bude měkká, vláčná, skvělá. Vypadá to náročně, ale není, je to nadpozemsky dobré a čerstvou surovinu už dnes také seženete celkem hravě.
Kouzlo ukryté uvnitř “zvonu”
U moře rybáři chobotnice hned po ulovení zabijí a otlučou o kameny, aby byly křehčí. Alespoň tak to známe z Řecka a nejen z vyprávění, nýbrž ze zážitků na vlastní oči. Tu a tam, když se brzy ráno rybářům zadařilo. Pak je třeba chobotnici dobře očistit, zbavit vnitřností a lze jí uvařit, ale i připravit jiným způsobem. Peka je ideální, ale co to vlastně je. Přesuňme se proto z Řecka do Chorvatska, odkud tenhle vynález pochází. Jedná se vlastně o keramický či kovový zvon, tedy tradiční hrnec s poklopem. Chorvati v něm připravují své typické masové pokrmy, neboť v sobě ukrývá tajemství jejich dokonalosti, šťavnatosti, křehkosti a plné chuti. Zahrabete ji do žhavých uhlíků a pokrm se v ní pomalu vypéká a dusí. Ovšem když pomineme ten správný chorvatský rituál, jde to i jinak. Podobného výsledku totiž docílíte při troše šikovnosti i v remosce nebo v zaklopené nádobě v troubě či grilu.
Chorvatské jídlo chce chorvatské víno, ale poslouží i moravské
Masa takzvaně „z ispod peka“ jsou díky dlouhé přípravě v žáru měkká a díky speciální nádobě si drží svou šťavnatost. Vynikající je třeba jehněčí, kůzlečí a samozřejmě zmiňovaná chobotnice. Zejména tedy masa, která jinak potřebují trochu delší čas přípravy. Zkusit můžete i naše klasické vepřové či hovězí maso, uvidíte, že neuděláte chybu. Pak stačí jen obměňovat zeleninu, přidat typické bylinky a koření, na principu chorvatské lahůdky můžete postavit svou vlastní specialitu, nad níž se budou všem sbíhat sliny. Zvlášť když její přípravu ohlásí opojná vůně: směs kouře, masa, zeleniny, česneku, bylin a v tomto případě moře. Navíc pokrm i barevně dokonale ladí a chuť chobotnice je úžasná.
Nejlepší je pak párovat chobotnici pod pekou s vínem, samozřejmě chorvatským. A jak tvrdí místní, prý je celkem jedno, zda ji kombinujete s výraznějším bílým, živým rosé či s lehčím šťavnatým červeným. Pokud chcete jít v chorvatských obchodech na jistotu, volte vyšší kvalitu, tedy vrhunsko. Ale když se to povede i některá jakostní vína jsou zvlášť k jídlu velmi příjemná. A protože platí, že čím podléváme, to bychom měli pít, volíme bílé. Vždyť i onu zmíněnou barevnou harmonii je dobré ctít a zachovat.
Chobotnice připravená pod poklicí se zeleninou, brambory a bylinkami
Suroviny:
1,5-2 kg chobotnice (k menší můžete přidat dvě, tři chapadla, často se prodávají zvlášť), 1 kg brambor, 2 cibule, 3 mrkve, pár snítek rozmarýnu, několik stroužků česneku (dle chuti), 3x bobkový list, petržel, dvě deci bílého vína, olivový olej
Postup:
Chobotnici očistíme, hlavu obrátíme naruby a vyjmeme vnitřnosti, nožem odřízneme oči a otvorem odstraníme i žlázy s inkoustem. Dobře omyté maso chobotnice vložíme do vaříci slané vody na pár sekund, vyndáme a postup opakujeme třikrát, pak vaříme zhruba ½ hodiny. Mezi tím si ve větší remosce, nebo naopak hrnci či pekáči, který pak zakryjeme poklicí a vložíme do trouby, vyskládáme plátky brambor, mrkve, cibule (ale můžeme i jinou zeleninu, variovat se dá dle sezóny). Na ně rozložíme předvařenou chobotnici, zalijeme olivovým olejem, přidáme bylinky a koření a dál pečeme cca 45 minut, pak chobotnici otočíme, podlijeme vínem a pečeme dalších 45 minut.
FÍGL: Aby byla chobotnice opravdu měkkoučká, vložte ji do vroucí vody v kleštích na pár vteřin, deset až patnáct, pak vytáhněte a tento postup zopakujte. Uvidíte, že po upečení bude maso křehké a šťavnaté.
